Jednu červencovou neděli jsme si udělali výlet na jižní Moravu, tak byla menší zastávka na prohlídku zámku Buchlovice.

Historie zámku navazuje na dějiny nedalekého hradu Buchlova, který jako stará středověká pevnost stal na konci 17. století  pro šlechtu nepohodlným. Traduje se, že tehdejší majitel panství, Jan Dětřich z Petřvaldu, postavil zámek pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, původem z Itálie, pro kterou byl hrad příliš chladný. Zámek je vystavěn ve stylu italského baroka podle projektu Domenica Martinelliho a jde o jeden z nejkrásnějších komplexů svého druhu u nás. Zámek byl dostavěn roku 1707. Rod Petřvaldů vystřídali roku 1800 Berchtoldové, kteří zde žili až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Zámek tvoří dvě protilehlé budovy, z nichž horní dříve sloužila hospodářským účelům. Uprostřed mezi budovami je dvůr s centrální kašnou. Přízemí dolní budovy dříve sloužilo k pohostinským a obytným účelům. Zajímavá je sala terrena s bohatou štukovou výzdobou a mozaikovými ornamenty na stěnách, situovaná pod hlavním sálem.

                                                   

Na zámku je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a množství kuriozit. V okolních zahradách lze také navštívit výstavu fuchsií, chovnou stanici dravých ptáků nebo vinný sklep s tradičními moravskými víny. V zámeckých prostorách jsou uloženy sbírky italské, francouzské a nizozemské grafiky (rytiny Lucase Leydena, alegorie Pietra Breughela st., grafiky Henrika Goltzia, Rembrandtovy grafické listy).

A také se po zámeckém parku pohybují krásní pávi :-)

       

Text použit z Wikipedia.cz

Památkově chráněný dům prošel v uplynulých deseti měsících celkovou
rekonstrukcí. "Na generální opravu čekal více než sto let, neboť poslední
přestavba se podle plánu stavitele Zdenka Vodičky uskutečnila v roce 1890"
přiblížila vedoucí odboru kultury uničovské radnice Nikola Hirnerová a
dodala: "Jedná se o unikátní památku. Vzhledem k tomu, že v minulých
letech zde neprobíhaly prakticky žádné stavební zásahy, zůstal objekt více
méně zachován v podobě, která odpovídá konci 19. století."

Nyní bude šatlava sloužit jako muzeum vězeňství. V přízemí návštěvníci
najdou expozici věnovanou vývoji trestního práva a soudnictví v Uničově.
Budou tam originály mučicích nástrojů i jejich repliky, jež si budou moci
zájemci vyzkoušet. V patře bude instalace četnické stanice a městské
šatlavy z konce 19. století, v podkroví pak místnost určená pro pořádání
krátkodobých výstav či besed. Klasickou muzejní expozici, tedy textové či
obrazové panely a předměty ve vitrínách, postupem času doplní také
elektronické kiosky s filmy a prezentacemi. "Jelikož stavební práce
skončily teprve nedávno, uvidí návštěvníci pouze základ budoucí expozice.
V krátké době bychom chtěli spustit interaktivní prvky v elektronických
kioscích, do budoucna plánujeme také drobnou sbírkotvornou činnost. Půjde
tedy o živou expozici, která se bude stále vyvíjet," konstatovala Nikola
Hirnerová.

Na uničovské šatlavě není zajímavá pouze její stavební stránka či samotná
expozice. V celách se rovněž dochovaly upomínky na trestance, například
vzkazy vyryté do původních dubových dveří. "Restaurátorky také odkryly
spoustu nápisů a obrázků na omítkách, ale hlavně unikátní barokní
malířskou výzdobu jedné z cel. O té neměl nikdo ani tušení," popsala
Hirnerová. "Zajímavý nález učinil i René Tikal, jenž restauroval kamenné
součásti a sochu svaté Barbory umístěnou v nice na průčelí. Při bližším
zkoumání přišel na to, že jde o dosud neobjevenou práci významného
barokního mistra Jiřího Antonína Heinze. Tento autor má v Uničově několik
větších prací, včetně mariánského sloupu," vyjmenovala Nikola Hirnerová.

Oprava šatlavy stála 18,5 milionu korun. Samotná stavební obnova objektu
přišla na 17,5 milionu a zhruba milion město vložilo do projektové
dokumentace, stavebního dozoru a nákupu vnitřního vybavení. Uničov však
pro svůj záměr získal dotaci 13,53 milionu korun z Regionálního operačního
programu Střední Morava, tedy z evropských fondů.

(zdroj textu: unicov.cz)

                                                                                                     

Nyní šatlava vypadá hezky a doufám, že ji to vydrží dlouho a bude se ji
dařit s pořádáním akcí.

Sraz se uskutečnil v pátek 11. června 2010 v restauraci Arrows, Ostrava Poruba.

Podle reakcí zúčastných tento první sraz položil základy dalším podobným setkáním v Ostravě.

                               

Více o srazu na http://ostrava-06-2010.jdem.cz

Nejvíce se mi líbí zblízka ta kapka vody na listu vrby.

                                 

V sobotu 24. dubna 2010 jsem si k večeru vyjel na kole na projížďku po
okolí, protože bylo krásné jarní počasí.

Vzal jsem si s sebou také foťák, takže jsem pořídil hezké fotky osvětlené
zapadajícím sluncem a také přímo hezké západy slunce.

Opravdu povedené můžete vidět tady:

                             

Všechny pak najdete v galerii a popis trati je k přečtení na blogu.

Hřbitov byl založen roku 1554. Na ploše 6500 m2 se nachází téměř 650
náhrobních kamenů. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18.
století. Většina náhrobníků byla zhotovena z maletínského pískovce v
průběhu 18. a 19. století. Budova před hřbitovní brankou dříve sloužila
jako obydlí pro hrobníka a márnice. Na hřbitově se pohřbívalo až do
počátku čtyřicátých let.

Akorát dostupnost je trošku horší. Značení žádné, jelikož hřbitov není moc
udržován. Dřevěné vstupní dveře nejdou otevřít, tak se musí přelézt
rozpadající se hřbitovní kamenná zeď.

Loštický židovský hřbitov

           

Loštice (německy Loschitz) jsou město ležící na řece Třebůvce v
nejjižnější části okresu Šumperk. První zaručená zpráva pochází z roku
1267.

Historie

Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na
místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1267.

V Lošticích se ve středověku od počátku 15. století vyráběly unikátní
keramické loštické poháry s hrubým povrchem a s puchýřky. Jejich
proslulost dokládá např. i vyobrazení jednoho z pohárů na obraze Zahrada
pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche.

Oficiální stránky města
Stránka na Wikipedii

         

Úterý 21. března 2010